Nocleh
Nocleh, u, m. (zastr. noczleh, nochlegh, nochleh, nozleh, nozlehe, nozceleh, z noc a lehnouti) das Nachtlager, die Nachtherberge, Herberge, Beherbergung. Někde na n-hu býti (noclehovati). D. Na n. jíti. Zůstaň u nás n-hem. Sych. Byl jsem tam n-hem. Us. Peníz od n-hu (nocležné). D. Prosím, bys mi dal nocleh u sebe. Er. P. 483. N-hu v domě, v hospodě propůjčiti, dopříti. V. Vz Noc a o povinnosti klášterů a poddaných dávati nocleh šlechticům, královským úředníkům, lovcům atd. vz Gl. 180. — N., míra cesty, die Tagreise. Dvacet dní cesty neb noclehův. Trip. Na jeden n. (denní cestu). Šm.