Noha
Noha, y, nožka, y, nožička, noženka, y, f. Dual: nom. a akkus. noze (toho již neužíváme, nýbrž jenom pl.: nohy), dat. a instr. nohama (dat. nohoum je novější v obec. mluvě, což není ani dual, ani pl.. Km.; nyní raději píšeme: nohám; v instr. říkáme nyní také: nohami); gt. a lok. nohou (v obec. mluvě: nohouch; genitiv pl. noh m. nohou už dávno se užívá). Tedy: nohy, nohou (noh) nohám, nohy, nohy, v nohou (pl. nohách), nohama (nohami). Zk., D., Mk. V již. Čech. nemá noha kromě instrumentalu nohama (rukama) z pravidla žádného dualu, jako také ne: ruka; jen někdy objevují se nohou (nohouch), rukou (rukouch), nohoum. Bž., Kts. Vz Ruka. Nohy, údy člověčí a vůbec živočišné, na kterých stojí a jimiž se z místa na místo pohybuje. Jg. U noh krále. Zřiz. Ferd. z r.1564., Pr. Střevíce s noh szouti. V., Br. Šlepěje noh. Pulk. Nedada svých noh umývati. St. skl. Síla rysova spo- čívá v nohou (lépe: v nohách, pl). Km. Cf. Zvěř na čtyřech nohách stoji. Št. N. 152. Šel široce v nohách (o tlustém). Us. Rychn. Chtěl se dáti do noh (uprchnouti), ale bylo již pozdě. Us. Rychn. Na nohách (pl. za dual). Chč. P. 145. a. Noha lidská skládá se z kyčle, stehna, holeni a chodidla. Cho- didlo se dělí na: zanártí, nárt a prsty. Vz S. N. iVoha má tyto kosti: kosť stehenní, k. holenní nebo holeň, k. lýtkovou, 7 kůstek zanártních, 5 nártních a 5 prstův. Kloub mezi kostí stehenní a holenní sluje koleno, na něm je čečel (Kniescheibe). Jhl. 256. Noha: stehno, hnát (bérce), mezi oběma koleno; hnát se skládá z lýtka ? holeni (kosti píšťalí); dole jsou: kotníky, pata, šlapka (šlapadlo, chuda, chodidlo): na konci palec (ksuk) s ostat- ními 4 prsty. Pt. Noha, něm. das Bein; der Fuss je: chodidlo; Fusssohle: spodní ploska nohy, tlačidlo, šlapadlo, ošlapí. Chodidlo drží v sobě: kotníky, patu, nárt, podešvu a s prsty palec. Lk. Vz popis nohy v Schd. II. 342., 384., nohy ptačí tamtéž 440. Vz také S. N. N. člověčí, ptačí, koňská, vlčí, kozí, zaječí (vz Běhy), skočná (zaječí zadní ke skákání způsobilá), Jg., nohy bočité nebo turecké (zkřivené do sebe, do O); noha malá, prostřední, veljká, ladná, úzká, útlá, tlustá, silná, slabá, Šp., podsekřivá (Klumpíuss), venkřívá (venkřivonohý, Plattf.); širokonohý, klečatý nebo bočitý, šantavý, šmiťhavý, křivonohý. Lk. Má nohy volšové = těžké ; má nohy od brusnice = křivé; má nohy obě levé = zkřivené na jednu stranu; má nohy doX = zkřivené od sebe. Us. Sml. Bolavá n. Dch. Noha u punčochy: Šlapadlo, cho- didlo. Šp. V tělocviku: n. svislá, vznosná, skočná, stojná; nohy zdvihati; nohami trčiti. Tš. Noha ptačí: spínací, šplhací (Kletter-, u datla), laločnatě obroubená (Lappen-), bě- hací (Lauf-), chápací (Raub-), kráčecí(Schreit-), plovací, cápatá (ganzer Schwimm-), sedací (Sitz-), štihlatá (chudovitá, Stelz-), klano- prstá, obroubená (Spalt-), procházecí (Wan- del-), Nz., slabá, silná, krátká, dlouhá, vy- soká, pětiprstá, čtyrprstá atd. (Vz Prst), lysá, opeřená, kráčivá, ostruhou opatřená, hra- bavá, blanou opatřená, na zad pošinutá, Jhl., nohy srostloprsté (svazoprsté), polousrostlo- prsté (nohy s prsty polousrostlými) chodící. Nz. N-y ptáků způsobilé jsou ku kráčení, běhání, skákání, lezení, plování a hrabání. Pt. Nohy hmyzů skládají se z kyčle, stehna, holeně a chodidla. Jhl. — Člověk, pták má dvě, ssavci na větším díle čtyři nohy, žížaly šest noh. Jg. Pouta na nohy (kláda). V. Bota na jednu nohu (nepřezouvací, einballig). Šp. Nohy na kříž založiti. Rovnýma nohama nékam skočiti. Us. Nohy rozkročiti. Us. Všici nohú v krok; na nohy skočí; skákáše hbi- tými nohami. Rkk. K noze zbraň! Beim — Fuss! Čsk. Přišli jsme nohama (řekl kdo jiného prudce odbývaje, když se ho tázal, jak přišli). Dch. Po nohách narozený. V. Mytí, umývání noh. V. Na tvých nohách by moh' řípu sázet, marjánku sejt (říká se tomu, kdo má špinavé nohy). Us. u Kunv. (a jinde). Msk. Noha móž je stlačiti (pes conculcet). BO. Lidé, kteří z druhé strany světa jsou a nohama proti nám chodí (antipodes, proti- nožci). Ler. Ukován v pouta za nohy i za ruce, maje řetězem ruce krátce přitažené k nohám. Bl. 25. 28. Nohy líbati. Plk. Měl u rukou a u noh po šesti prstech. Br. Měl na rukou a na nohách po šesti prstech. V. Od vrchu hlavy až do paty nohy. V. Nohama šlapati, tlačiti, kopati, házeti. V. Někomu na nohu šlápnouti. Us. Nohama dupati, klá- titi, zmítati, zvoniti, házeti. D. Kůň nohama hází. V. Střevíce na nohy obouti, vzíti, na nohou míti, na nohy obouti. Jg. Bosýma nohama choditi. V. O jedné noze skákati; na jednu nohu kulhati; na obě nohy (noze, V.) kulhavý. Nohama klesati; na nohu na- padati ; na nohy nestatečný. V. Měl se dobře, krom že na nohy nemohl. Star. let. 375. N. vytknutá. Br. Dna v nohách. V. Před no- hama (blízko). V. Hodil mu to před nohy. Us. K nohám (k nohoum, Plk.) padnouti.V. K nohoum, u noh ležeti. D. N. za nohou (zlehka). Us. Jde, jen nohy vleče. Us. Suchou nohou přejíti. Us. Nevím tomu ani nohy ani rohy (nic). Us. v Dobrušce. Vk. V nohách = in den Füssen, 2. v dolní části postele. Jg. Po něčem nohama šlapati (sobě toho ne- vážiti). Jg. Rukama i nohama (bedlivě). V. Rukama i nohama něčeho se držeti (o to pracovati, se brániti). Us. Jíti, kam nohy nesou. Us. Dluh má nohy, pole oči, les uši, na ty tři věci pozor míti sluší. Rým. Nohy na pomoc vzíti. V. Zachování svého v no- hách hledati, s nohami se poraditi. V. V nohy se dáti (utíkati). D. Dám se na nohy. Us. Dal nohám věděti. Plk. Vzíti nohy na plece, na ramena, Us., za pas. L. Nohy založím za plece a ujdem.Mt. S. Jdi na nohách (spěšně). Ros. Doufati v nohy; ovsa nohoum přičiniti, přidati; noha pán; vyhrál nohy, jest na něm běžeti; v nohách zdraví hledati; oběma no- hama utíkati; mužství mu spadlo v nohy. Vz Útěk. Č. Vzal nohy na ramena a uháněl, až se mu od hlavy prášilo. Us. u Poličky. Neměl před ním noh (nemohl nic proti němu). Mus. III. d. 54., Č. Nevědouc sobě na nohy pomoci, wie sich erholen. Peš. 1634. Že mu císař nohy udělá a cestu z Uher ukáže (=k útěku přinutí). Skl. V. 329. Na nohy tu skoči junóv desěť. Rkk. 45. Anižby nás byla jedna n. ušla (nikdo).V. Vz Smrť. N. jich neušla (tak byli poraženi). V. Všichni do nohy zahynuli. Na Slov. I (ani) noha vás neostane. BO. Nebude-liť s námi Boha, ne- ujdeť nás tudíž noha (nikdo). Č. Ani nohou tam nevkročil; ani nohou z domu nevyšel. Jg. Nohou ven vystoupiti. V. Pevnou nohou se postaviti. Zlob. Jeho n. tu nikdy ne- postála (nepáchl sem). L. Na nohách stál, na nohy povstal. L. Postavil se na nohy (okřál, zmohl se). Ros. Postavil ho na nohy. V., Lb. Vz Pomoci. Na nohy někomu po- moci. V. Hodnosť na nohy člověka staví. L. Pomohl mu na nohy (ironicky). Scip. Nohy komu podtrhnouti, podraziti, Einem ein Bein stellen. Us. Dch. Jednou nohou u hrobu státi. Plk. Jednu nohu v hrobě míti. Us. Jednou nohou v hrobě. L. Dám si nohu za krk (posměšně o zoufalosti). Jg. Nohama vzhůru všecko obraceti. L. Všickni do nohy (všichni veskrz). Šm. Na svých nohách choditi (samostatně si počínati). Lb. Vz Sa- mostatný. Padl, až nohy (všecky čtyry) roztáhl. Us. Nohu si vyvrknouti (v obec. mluvě; lépe: vyvrtnouti). Šb. Novák vy- šetřuje se na svobodné nose, german., lépe: vyšetřuje se bez vazby, při svobodě, mimo nebo krom vězení. Bs., Šb. Bezkostný v nohou (jda vleče nohy). Vz Tělo. Č. Má svíbové (svídové) nohy (vysoké a tenké). Č. Chodí, leda n. nestála (bez účelu). Vz Chození. Rozvaž nohy (vz Spěch). Č. Kam ruka, tam noha, kam ocas, tam hlava. Vz Zmatek. Na Slov., Č. Pojmenuj to ocas, ohon, přece z toho noha nebude. Hnš. Žije na veliké noze (šp. m. žije skvostně). Roste mu kvítí pod nohama (visí). Tlačiti povětří nohama (viseti). Vz Trest, Oběsiti. Č. N. nohu podpírá a stojí obě dobře. Č. Mám za jednu nohu viseti, raději za obě (o zou- falosti). Vz Trampoty. Č. Ten dnes levou nohou vstal. Vz Mrzutý. Č. Co jsem na své nohy vstal. Vz Dávno. Č. Vytrhl mu trn z nohy. Vz Pomoc. Č. Má teplé nohy (dobře se má). Vz Blahobyt. Č. Nikdo si nohu ne- utne, koho bolí palec. Š. a Ž. Je šuhaj (mlá- dek) ubohý, nemá len dvě nohy. Na Slov. Vz Chudoba. Č. Zlámala nohu (žena slehla). Vz Pec, Rím. Č. Kdo krátké nohy máš, drobné kroky dělej. Vz Krok. Č. Velké nohy, velký krok. Vz Moc. Lb. Svaž někomu nohy a žeň ho.Sk. Pod nohama ho pálí. Vz Ne- snáze. Č. Cizí chléb mívá rohy, dokud ne- vstoupí černá kráva na nohy. Rým. Černá kráva vstoupila mu na nohu. Jg. Bodej ž tě husa kopla (zadní nohou). Jg. Bodaj ťa hus zadní nohů kopla! Na mor. Zlinsku. Brt. Ten člověk je samá noha (veliký a suchý). Us. u Litomš. Bda. Někdy i kůň na čtyrech nohách poklesne. V. Trn v noze a myš v stoze. Vz Trn. Vytrhl trn z cizí nohy a vstrčil do své (druhému pomohl a sobě uškodil). Jg. Má chléb rohy a nouze nohy. L. Kdo chce dobré bydlo snésti, musí silné nohy míti; Dal jsi (oběma) rukama, vyběhej (oběma) nohama. Pk. Vz Ruka. Kdo vstávaje levou nohu z lůžka dříve vystrčí, tomu se po celý den nedaří. Kda. — N., vz Nárt, Pohyb, Stroj na nohu, Stroj na holeň, Stroj na stehno. — N., vše, co noze podobno, neb spodek jest věci. N. dřevěná (štihla). V., u lože, u sto- lice, u stolu, u sloupu, u vidličky, polypová. Jg. Uzře jednoho v hlavách a druhého (an- děla) v nohách. ZN. V hlavách, v nohách lože. GR. N. zdi, der Mauerfuss. Kozí nohy = klíče, jichž zlodějové užívají, rohatina, spěrák, pačidlo. Výb. I. — N., míra čtyř dlaní, střevíc, der Schuh. V. — N. ve ver- ších, stopa. Verš pěti-, šestinohý. Jg. — Muří noha nebo Šalomounová pečeť, domnělé kou- zelné znamení (figura ze dvou trojúhelníků tak složená, že má šest rohů). Rk. — V bot. N. kuří, matky boží dětec, portulaca; noha lvova, stříbrník, husí nůžka, úplavník; ned- vědí n.nedvězí noha, petržel, olusatrum, Jg.; zaječí noha, zajíčky, lagopus, trifolium ar- vense, Hasenfuss, Hasenklee. Kom.