Noha
Noha. O skloň, na Kunšt. vz Brt. D. II. 237. Má nohy jako braca, jako hůlky. Nov. Př. 605. Hojení bolestí v nohách na Mor. Vz Mtc. 1894. 333. Na Slov. Vz Phľd. XII. 506. Nemá to ani rúk ani nohú (o věci nezdarené). Ib. 56. Hľaď si pod nohy. Ib. 1893. 703. Všecko jde, jen když tomu umíme dáti nohy. Šml. VII. 179. Dbá o něho jako pes o pátou nohu. Vck. Val. I. 108. Vem nohy na ramena a hlavu pod pažu (ponáhli se); Poobědva a už je nožka pan (ten tam). Mor. Čes. 1. V. 422. Svil hrach, spalil bůty, ukazal piaty, vzal nohy na ramena = utekl. Slez. Nov. IV. 587. Přidává na nohy (jde rychleji). Mor. NZ. V. 542. Není n. na dvé (není tak zle). Ib. 546. — N. míra. Kapia zdýlí 35 noh. Pref. (Mus. 1894. 520.). — N. = rukověť pluhu, vz Kleč (3. dod.). — N. vlčí, rostl. Vz Stříly (3. dod.).