Nos
Nos. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 22. Krávy umírňují, nosy přidávají (počíná hodně mrznouti). Us. (Gb. H. ml. L). Nezarikaj sa ničoho, iba nosa si odhryznúť; Nedvíhaj si vyššie nos, ako hlavu (o pyšném). Slov. Zátur. Ani já si nedám dierky do nosa vŕtať, ja ich už mám. Phľd. 1894. 257. Nepehaj nos, kde
ti netřeba (vz Hrnec); Dobre sa mi s ním
vodí, len že mä za nosom vodí; Nemám,
z nosu si to nevy škrábu; Dostal po nose;
V nose ho zasvrbelo (zamrzelo). Slov. Nov.
Př. 274., 543., 626., 648, 649. Nos mezi
očima by propil (ožrala). Lomn. Podívejte
se, on, když jí, všecko strká pod nos! Mor.
NZ. V. 545. — N. n. zobák obuvi, obuv zo-
batá. V XIV. a XV. st. Vz Wtr. Krj. I. 34.,
161. Král Jiří jej zapověděl r. 1464. Arch.
XIV. 477. — N. saní, vz Křivice (3. dod.). — N., jm. vrchu v Nitransku, Nasenstein. Phľd. 1893. 465.