NosovkaNosovka a vyvinula se a) z pův.
on- a
an, b) na konci slova z pův.
-am. Stŕídnice česká za a
u je v slabikách tvrdých krátkých: ruka, v dlouhých
ú: lúka; v slabikách měkkých jest novočes. i a í vzniklé přehláskou strčes.
u a
ú: dušu — duši, tešúc — tešíc. Vz Gb. H. ml. I. 45., 46. — Nosovka e vyvinula se a) z pův. en, bm, bn, en, em, jon. Je samo- hláska měkká. Její střídnice v jiných slovan. jazycích vz v Gb. H. ml. I. 50. V češtině:
a, ě, e; á, ie, é, odchylkou
i, ia: pata, pět. deset; řád, řiediti, kléti; nařizovati; na Slov.
ä: päta;
a: jačmeň;
ia: piatok. Ib. 51. V ji- ných nářečích. Vz ib. Nosovky a, e vyslovu- jeme jako o, e s příhlasem nosovým. Jiní navrhují výslovnost jinou. Vz Gb. H.
ml. I. 43. nn. Cf.List. fil. 1895. 69.
