Nutkati; nutknouti
Nutkati; nutknouti, knul a kl, ut, utí; nutkávati = nutiti, pobízeti, ponoukati, nö- thigen, zwängen. Jg. — koho. Mne n. ne- přestávají. Rvač. Když paní jeho nutkala jej. Št. — koho k čemu (čím): k posluš- nosti. Kom. N. k jídlu. D. Někoho k čemu mocí. Brikc. K dílu. BO. Aby ho k tomu nenutkali. V. — s inft. Proč mne nutkáte pověděti. Sokol. — na koho (naléhati). Buřiči naň tuze nutkali. Plác. — se oč. Když ste nás sami za výklad nežádali, o to se sami tak proti vůli vaší nutkati nechceme. Sl. 174. — aby. Nutkali lid, aby odešel. Br. — se na koho čím, se nač, več, k čemu = nabízeti se, vtírati se, sich drän- gen, eindringen. V. Na Říimany válkou se nutkal. V. Nemá se ve všecky úřady n. V. Lid se v to vždy nutkal, aby z obce úřed- níci voleni byli. V. Sám se k tomu nutká. Ros.