Nuziti
Nuziti, nuz, il, en, ení; znuziti, nuzívati = nuzným činiti, trápiti, hubiti, arm, dürftig machen, plagen; nutiti, nöthigen, drängen. — abs. Svornosť tuží, sváry nuzí. C. 112. — koho, co. Nuzíš robotně své tělo. St. skl. Nuzí stranu chudší. Hus. Pravda ve všem je nuzí. St. Nuziechu nás Egyptští (affligere). BO. Nuziechu město ot země i ot moře (ve- xabant). BO. — co na kom. Či jsem ten byl, na němž ktožby své pokorné nuzil prosby (nadarmo užíval). Mus. II. c. 9G. — koho pro co. Poznali, že ho pro veliké milování tuhy nuzic (nuzí). Leg. koho k čemu (nutiti). Rkp. Kron. Trub. —koho čím. Boč. N. koho mečem, hladem. Št. — co z čeho. Sami z své dobré vóle nuzie svá těla. Št. — se kde při čem. Venkovští pak lidé s ženami a dítkami, jsouce chleba žádostivi, po lesích a horách bídně při hladu se nuzí. 1639. Nách. 198.