Nýbrž, nébrž, nobrž
Nýbrž, nébrž, nobrž. O původu vz Gb. Hl. 29. 78., Archiv für slav. Philologie II. 699. (Prk.) a Listy filolog. 1877. 291. Touto spojkou opatřuje se slovo nebo věta, kte- rými na místě toho, co předcházejícím slovem nebo větou popíráno, se klade to, co podlé soudu mluvícího pravé jest. Nehledáme toho, co nám jest užitečné, nýbrž to, co potřebné. Kos. Císař nechtěl v zámku ležeti, nýbrž polem ležel. T. Bůh všecko sám vidí, nýbrž i lidských srdcí tajnosti zná cele. Kom. Ostatně vz Nébrž.