Obalování
Obalování, obalkování, n. = zvláštní voka- lisace hlásky ł. Šd. Značně mezi sebou liší se jednotlivá nářečí tak řečeným obalko- váním. Brt. L. N. II. 128. V Melči, Rad- kově, Domaradovicích a ve Lhotce na Opav- sku „obalují": huava, šva, byva, uopata, uonsky, čvověk, uavka, uka, tusty, muyn, hauž (hałuz), kaus (kalous), kyševy, svadky. — Zdravy a zdrauy (= zdrały, zralý) znějí podobně, ale rozeznávají se přece. — S oba- lováním ppojuje se též jemná výslovnosť koncového h (a jiných zvuček jasných): pnu (płuh), uu (łuh), duu (dłuh). — Sice nevyskytá se obalování v celé oblasti tohoto nářečí, leč poněkud na horní Čeladné. Laš. Brt. D. 111. Vz Obaliti (konec).