Obava
Obava, y, f., obávání-se. Obava jest oče- kávání něčeho žalostného, nelibého. Blř. Die Besorgniss. Máloť nám k obavě podnětu. Pan. jez. Máme obavu; vaše obavy jsou ne- podstatné; s obavou hledím v budoucnost atd. jsou polonismy místo: obáváme se, vaše obávání jest nepodstatné, s bázní hledím v budoucnosť. Šb.. Š. a Ž., Šm. Obavu míti před něčím, panuje o. nedostatku píce = báti se čeho; obávati se, že...; s bázní něco očekávati. Vst. Jaká vazba po slovesech obavy? Vz Báti se, Obávati se, Konditional III., Obavný.