Obdržeti
Obdržeti, el, en, ení; obdržovati; obdrží- vati = zachovati, neztratiti, behaupten, er- halten; dosíci, dostati, dojíti mocí neb bez moci, erhalten, erreichen, bekommen. V., Jg. — Pozn. Někteří obdržeti ve smyslu dostati užívané za german. mají, ale o. v tomto smyslu jest s dostatek doloženo. — abs. Ta přímluva na konec obdržela (i. e. vrch). V. Poproste a obdržíte. Us. On obdržel (ve právních spisech doplň: při). Gl. — co: pole (das Schlachtfeld behaupten), V, Br., boj (Alx. 1142., Kat. 1136.), Let. 68., chválu, vítězství, při (den Process gewinnen, be- haupten), V., bojiště, D., jméno, Chč. 447., hanbu, Troj., bitvu. Us. Vz Obdrženie. Ale matka Kristova všecko obdrží. Chč. 378. Bratr jeho je sě jemu záviděti i myslieŠe, kak by mohl zemiu obdržeti. Dal. 50. Chci, aby tento list a zápis plnú moc měl, obdržel a zachoval cele. Arch. I. 155. Příjmení Bar- naby obdržel. Sš. Mk. 1. Tak první vrata obdržavše (dobyvše); Začkoli poprosíš syna, vše obdržíš (vymůžeš). Výb. II. 64., 28. Což požádala, to si všecko obdržela. Kat. 3426. Vždyť jsem já jen obdržela, co jsem sama míti chtěla. Er. P. 328. O. most (behaupten). Bart. O. drobty. V. Dědicky zemi o. V. Vše obdrží. Pass. — čeho. Ten všeho obdržívá. V. — co odkud: peníze z pokladny, od někoho o. Rk. — se, co na kom, na čem. Sotva na koni se obdržel. Troj. Což chtěli, obdrželi na tobě. Br. Obdržel na něm (dva boje). Dal. 101., 31., 44. O něco na Bohu. Br. Biskupství na králi. Br. Na boziech nic neobdržíte. Pass. 410. To všecko na mné obdrží. Kat. 846. Jestliže by kto kterú summu kterým soudem na kom obdržel. Vl. zř. 27. Tehda když póvod dědinu obdrží na tom, jehož ze škody pohonie, durch richter lichen Spruch erlangen. Kn. rož. — Bart. 2. 9., Žer. L. I. 21., Dal. 155., 178., Jel., Solf., Háj. — co čím, jak: právem, mocí, V., žalobami, D., brannou rukou. Dvě kron. Darem. Svěd. Zápisem dědičné právo o. Pr. Bude-li shledáno, že by na zmatek a nepravě pohnal, tehdy... pohnanému jeho náklady navrať, cožby mohl pohnaný přísahú svú obdržeti. VI. zř. 80. — co kde. Obdržel jsem u něho dva zlaté. Us., D. Vítězství u Marenga o. Ml. Pole a vítězství v tom boji obdržel. V. V bitvě vrch ob. Ml. A to po- slední zdání v radě obdrželo (zvítězilo). V. Coby zlata mezi nebem a zemí mohlo se o. (= obsáhnouti, nahromaditi). Hus. 9. art. Náhled ten mezi nimi téměř obdržuje. Sš. L. 44. — co komu. On mu je obdržel (získal). Troj. Někomu odpuštění o. Pulk. Mnohé svobody Čechům obdržel. V. — co při kom. Nic při něm obdržeti nemohl. Žer.,V. — Bart. 4. 30., Prot. 246. — co pro koho. Milosť pro ni obdrželi. Alx. (Výb. I 1087. ř. 7 z d., 1088, ř. 4 s h. = dostati). — co proti komu: boj proti nepříteli. Pulk. O. něco nálezem proti královu právu. Vl. zř. 382. — se s čím. Ledva se obdržel s koněm (že neupadl). Troj.— co za co: za dar. Zk. — co v co: v dar. Zk. — co podlé čeho, jak: podlé soudního nálezu. Ml. — co nad kým: vrch. Bs. Panování nad lidmi o. Chč. 446. Bitvu nad synem císařovým obdržel. Har. I. 34. Měštěné boj nad svými nepřáteli obdrželi. Pass. 861. — co kdy. Pole po krvavém boji o. Ml. — co kam: ránu do prsou. Vy mrtvici, studnici ne své srdce obdržíte, ač mně právě uvěříte. Výb. II. 36. — aby. Frejíř když obdrží, aby mu zasnoubena byla, bude ženichem. Kom. Ciesař na sv. otci papeži ob- držal, aby na česť povýšení sv. kříže slavný den ustavil. Pass. 810. — že. Obdržel to na nich, že ho poslouchali. Br.