Obec
Obec = pospolitosť atd., die Gemeinde. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Kn. rožm. 122.—123., Sdl. Hr. I. 91., III. 108., 280., Cor. jur. IV. 3. 2. 426, Mkl. Etym. 219. Přisáháme, že všecku obec království če- ského chceme a máme při právích zacho- vati. Zř. F. I. — O. = všichni obyvatelé místa. Což všecka obec usúdá, proti tomu neroď býti. Sv. ruk. 241. Že jsú od vší obce pravdu pověděti vysláni. NB. Té. 288. Jakž o. veliká k tomu povolení dala. 1532. Mus. 1880. 498. — O. náboženská. Ten kostel jest o. spolu sjednaná duchem sv.; O. kře- sťanská, svatého křesťanstvie. Št. Kn. š. 26., 86., 163. — O. = obecné jmění. Vše, což sú měli, před apoštoly kladúc v obec dá- vali. Št. Kn. š. 132. Všeho dobrého všichni v obec požívají. Hus III. 295. (296.) To je na obci = na obecním, n. př. studně. Mor. Brt. D. 237. — O. = obcování. O. svatých. Št. Kn. š. 13. Ale všem křesťanům má za- povědiena býti s nimi obec. Ib. 157. — O. = shromáždění. Před obcí sedě. Sv. ruk. 177. — O. Na obci, sam. u Ml. Vožice, u Vys. Mýta a u Humpolce (Metalova ba- revna); Oberdorf, osada u Golč. Jeníkova; Ubetz, ves u Brna; Wobetz (také: Na Obci), sam u Třeboně. PL., Sdl. Hr. VI. 118.