Oběcati
Oběcati, na Slov. obecati; oběcávati, obě- titi, oběcovati = slíbiti (strč.). Výb. I. 1008. — co komu. To som ti ja dávno obecal (předpovídal). Mt. S. O. oběť bohóm. Rkk. 8. Kruvoj Neklanu oběce vieru. Rkk. 18. Učinichu vše, což sú byli oběcieli Hospodinu ; Oběcal-li si co Bohu, neváhaj dáti; Oběcal jemu Hospodin; Oběcěli přinésti do hospo- dinova domu. BO. — Ostupichu Pavla židé, mnohé a těžké příčiny (causas) oběcujíc (ob- jicientes), jichžto nemohú dovésti. ZN. — co nač — věnovati, určiti, hergeben, ver- wenden. Tři rynské oběcá na šaty. Na mor. Zlinsku. Brt.