Oběcati
Oběcati = slíbiti. Laš. Tč. Cf. Oběť. Když dobudeš, tehdy dávaj, a když nejmáš, oběcievaj. Alx. V. v. 281. (HP. 7.). O., pol- liceri. Greg., Hr. ruk. 105. a., 74. a., Hod. 24. a., Ap. S. 16., ML. 42. b. (Gb.). — co. Třidceti peněz oběcechu. Hr. ruk. 215. — co komu. Často to lidem oběcevala. Lg. kr. v. 75. — co nač. Tři rynské oběcá (určuje) na šaty. Mor. Brt. D. 237., Výb. I. 391. Často to lidem oběcévala. Mnč. R. 48. Třetie bolesť svrchovaná, jež jej (Marii) byla oběcána. Bož. umuč. 178. — co nač. Co obeciaš ? Cože by ja vedel na to obecať. offeriren. Slov. Zátur.