Obecněti
Obecněti, 3. pl. -ějí, ěl, ění; zobecněti, gemein werden. Již ten kroj zobecněl. Ros. — kdy. Všecko časem obecní. Jg. Obecní, co obci náleží, der Gemeinde gehörig, Gemein-. Vz Obecný. O. hospoda, světnice, užitek, místo, pokladnice, důchody, měšec, starší, písař, pastva, lid, zběř, trh, poklad, kuchyně, dům, osoba, věc, sněm, nález, právo, V., D., Kom., Br., Jg., úředník, stavení, záležitosť, archiv, listovna, plat, po- vinnosť, výbor, snešení, obvod, posel, služba, zákon, statek, vlastnictví, břímě, místnost', meze, hranice, policie, rada, radní, zastupi- telství (-stvo), spolek, svazek, zřízení, ma- jetnost, správce, stráž, záležitosť, dobré, po- třeba, J. tr., dvůr v Praze (v Dlouhé třídě), vz Tk. II. 149., jmění, sýpky, pole, les, za- hrada, kovárna, dávky, přirážky, řád, vy- dání, vz S. N., věřitel, břímě, účet, pečeť, rozpočet, vrch, škola, ústav, hospodář. Sp. — Vz Rb. str. 269.