Obecnice
Obecnice, e, f., obecní hospoda, eine ge- meinschaftliche Wohnung. Žáci kuorní, kteří na hradě (pražském) bydlili v obecnici. Let. 13. — O., obecní zahrada, Gemeindegarten, m. Us. Dch. — O., voznice, der Fahr-, Land- weg. — O., voznice, das Wagenfass, die Leite. Jg. — O., stáje. Lex. vet. — O., ves u Pří- brami. PL. — O., Gemeinwirthshaus. Hus. Nebieše miesta v o-ci nebo v hostinnici. ZN. — O., obecní studna. Na Mor. Mřk.