Obecník
Obecník, a, m., kdo na obecním díle (z trestu) pracuje, der Gemeinarbeit ver- richtet, vorzüglich aus Strate. — O., starší obce, přísežník, konšel, der Gemeindälteste. Us. — O. Theloniarii, qui obeczniczi vulgo dicuntur. Cf. Publicani. Boč. exc. e dipl. 1234. — O., u, m., die Gemeinde. D.