Oběd
Oběd, a, obídek, dku, m., jídlo polední, das Mittagsmahl, Mittagsessen. V. Vz A (stran genitivu). O. z ob a jed (jed kmen k jísti, vz toto). O. skvostný, slavný, skrovný, sva- tební, na přivítanou, pohřební, Jg., bezplatný, lépe: oběd zdarma (dávaný). Sb. O. dáti. V., učiniti. Háj. Učinil oběd veliký všem svým vzchovancóm (vernaculis). BO. V čas oběda; čas k obědu. Jg. Na o-dě u někoho býti. L. On je u o-da. Us. K o-du najíti se dal. Žer. Bez o-da. D. K o-du někoho pozvati. Dal. 143. O. připraviti, vystrojiti. Dch. Při obědě. Před obědem. Po obědě. Jg. Po o-dě spávati. Po obědě lžíce (hledá, po smrti lé- kařství). L., Č. Vz Pozdě. Rada po o-dě. Vz Nález. Kde o., tu milá; kde večeře, tu jiná. Mus. Po o-dě ke mši (když kdo k něčemu nevčas přijde, zmeškaje příhodnou dobu). Mus. Co máme k obědu ? Kopřivu a lebedu (nebo: Hrneček od medu). Us. Cizí o. sladký, ale nesytý. Hrš. Po obědě se říká: Zdrávi za- žili; Dej Bůh, aby šlo k duhu. Pán Bůh zaplať za oběd a naspoř stokrát víc; a ho- stitel odpovídá: Pán Bůh vám (ti) požehnej. Na Mor. Mřk. Dva obědy se nervou. Kn. Kdo zajídá oběd chlebem, lehko bude umí- rati. Kda. On zná všecko, i kde byl král obědem. Us. v Dobrušce. Vk. — Obědy, ův, pl., m., čas obědní, die Mittagszeit. V o-dy. V. A bylo v o-dy. Pref. Po obědích. Pref.