Obehnati
Obehnati, obeženu nebo obženu, obežeň n. obžeň, obehnal, obehnán, áni; obháněti, ěl, ěn, ění; obhánívati = okolo hnáti, mu- treiben, herumtreiben; obklíčiti, umgeben, umringen, umschliessen. Jg. — Při čtyř- a šestibrázdním záhonu (nezoraném) vyženou se dvě brázdy, jedna nahoru, druhá dolu, a to slove obháněti, obehnati, a to dílo ob- hon; z jara se zorávají ostatní dvě nebo čtyři brázdy a to jmenuje se vyháněti, vy- hnati, výhon. Puch. Na Mor. ono rozhon, toto sklad. Mřk. — co. Zámek oblehl a obe- hnal. V. Ten hrad Moravané obehnali. Let. 160. Ciesař kázal všem lidem, aby ten sv. zástup obehnali (obstoupili). Pass. 827. — koho, co čím: město zdi, plotem, kolím, hrází, příkopem a valy, lidem válečným. V. Jg. — s čím. On musí daleko s dobytkem (nebo: dobytek) oblh. Ros.- koho kde: v zámku. Karyon. A nejprv Žižku v Kostelci obehnali. V. Císař Zikmund po veliké noci kázal obeh. pana Jana Roháče na hradě Sionu. Dvě kron. Aniž se na tak malém místě o dal. Mus.