Obejíti
Obejíti. V Opav. obejsť Klš Obchoditi, circumire. Ž wit. 26. 7. — co, koho. Obešel ho mráz, Us., strach. Pass. 275., ZN. O překažku, Dch., řady vojska. Us. Obešla ho mdloba; Jak ho něco obejde, hned je všecek na nic. Us. Sd. Ta ženská mne obešla (uřkla). U Skuhrova. Smd. Štyroch obíde a piatemu nič nedá (skúpy). Slov Orl. IX. 247. Hrůza obchází člověka; Obejde ho sen. Dch. — kudy (kam). Kolem něho možno až na zad ku kormidlu obcházeti. Osv. I. 83. Obcházeti po náměstí. Us. Pdl. — se čím, s čím, s kým. Kdo s marnými lidmi obchodí (obcuje). Výb. I. 349. Kdo s uhlím obchodí, rnky se (= si) pobřidí. Slez. Tč. Žebráním sě obchodieše. Hr. ruk. 61, Chč. Kdož se s krotkostí obchodí, nad nepřátely vévodí. Exc. Jenž krádežem se obchodí. Ezp. 2321. Obchoditi se málem = na mále přestávati Zlin. Brt. D. 237. Já se o-dím s dobytkem = vedu obchod Ib. Čáry se obcházeti. Výb. I. 275. Kdo sě s mečem rád obchází (zachází). Hr. ruk. U. 271. Se mnú se obchodíš mile (obcuješ). Ib. B. 111. (141.). — jak. O-dím se, jak možu, sich fretten Brt. D 238. Obcházeli s sebou přátelsky a důvěrně. Mus. 1880. 223. Obe- jíti něco mlčením. Sbn. Že ji tak slavně obchodil (o ni se staral). Hr. ruk. 189. Ka- cieřsky se o-dí (chovají) Hr. ruk. 971. — kde. Tam dají se najíst, ale zde se člověk neobejde (nedostane ničeho). U Dobrušky. Vk. Jak se raška obéjde (pochodí a se obe- známí) v izbě, pěkně zpívá. Brt. D. 237. — co kdy. Záduší obchoditi mají prvý den po sv. Jiří, begehen. Z. d. op. — komu čím. Oči jí obešly krví (zalily se). Ib. Vk — se. Keď nenie, obejde sa Slov. Orl. IX. 246. Řezník se takto obchodí (obchod vede). Hr. ruk. SŘ. l. — se po čem. Obchodie se po řemesle (živí se jím). Hr. ruk 403. Kto se věrně po svej práci o-dí. Výb. II. 919.