Obejíti, objítiObejíti, objíti, obejdu, obejdi, obejda (ouc), obešel n. obšel, objíti;
obchoditi, ob- cházeti, el, ení. O., jíti okolo
, umgehen; do kola od jednoho k druhému, umgehen, he- rumkommen, kreisen; okolo hranic jíti, um- gehen, herumwandeln, herumgehen, begehen; jíti cestou delší, umgehen, Umweg machen; obklíčiti, obstoupiti, umgeben
, umschliessen, einschliessen, umringen, umzingeln; opatřiti
, verschaffen; ošiditi, podvésti, umgehen, hin- tergehen, betrügen. —
abs. Kolo jednou obešlo (otočilo se). Kolo
obchází. Než rok obejde. Jg
. —
koho, co. Obejdu přátely své. V. Ponůcky ob. V. Dům, zahradu ob. Ať obejde (obstará) 100 zl Otázku ob. Jg. Moře zemi obchází. Ý. Obešel celé město =scho- du. Jg. O. nepřítele
, křídlo nepřítele. Us. Obešel nás, nedbá o nás
. Na Slov. Ten kou- sek cesty také obejdu. Us. —
někoho = ošiditi. Jg. —
okolo čeho. Kalich obešel okolo stolu
. Jg. Okolo dveří obcházeti. Jel. Aj obcháze junoše
kol tvrda hrada. Rkk. 27.
Vůkol trůnu obcházeti. Kom. —
ke komu. Obejde k tobě zajisté kalich pravice Hospodinovy (i k tobě přijde). Br. — (
se)
čím,
s čím. O. se s modlami. Chč. P. 126. a. Obcházeti s něčím
. Št
. Kněžié, ježto sě s boží službú obcházejí (funguntur). BO. Ať daleko řečí neobcházím. Vq
. Tím se obejdu (vystačím). Us
. Ob. se lstí. Kom
., se s čáry. Leg. Chudou stravou se obchodím. Rad. zv. Ob. se lží, lžemi, s myšlénkou. D., Šm
. —
čím proti komu: moci proti stavům ob- cházeti. Kniha sněmovní kníž. opavského k r. 1646. —
na čem: na mimochodníku. Bart, —
se jak. Obejdu se
bez toho, bez tebe. Us
. Bez tvé pomoci se neobejdu. Ml. Nemoha se bez toho nyní slušně obejíti. Ht. Brus. 99. —
co s kým,
s čím. Obcházeli s nimi tribuny (akkus
.). V
. Domy se zbožím obcházeti. D. —
koho,
co komu. Obešel (zjednal) mu sto zlatých. Ros. Obch. si ně- koho (chtíti ho ziskati). Us., Jg. — kd
e. V7 městě obch. D. Dobropán slunce
v na- okolku svém obchází spěšněji než v půl letě. Kom. U božích práviech neprávě se obchá- zeti bez pomsty nesešlo. BO. Andělé
mezi námi obcházejí. Pass. 865. — k
udy. Obchá- zel všude
po pustinách (skoták
za teletem). Aesop. —
pro koho, pro co. Člověk pro zemi bojuje, pro ni obchází. V. —
co jak dlouho. Londýn ani
za celý den neobejdeš. Ml. —
se. 1.
Sobě pomoci, auskommen, aus- reichen, sich beliehen, begnügen, etwas ent- behren können. Já se již obejdu. Us
. Zlý neví, čím se dobrý obchodí. Smil. prov. Můžete se jinde obejíti, já vám ničeho půj- čiti nemohu. Us. 2.
Jitím se otříti, in Gang kommen, durch Gehen tauglich, glatt werden. Střevíce nebudou hnísti, až se obejdou. Jg. Když se brdo a paprsek obešly, to že dobré nádobí se chválí. Krok
. —
se oč,
več (sta- rati se, sich bewerben
, besorgen). Tázali se, kde by se o peníze objíti měli
. Vrat. Pakliby se přespolní v žádné rukojmě
při témž právě obejíti nemohl. Pr. měst. Rád by se někde asi o 3 zl. obešel. Ros.
, Ml. Obj. se o dílo. Pr. mest. O svou potřebu se obj. Reš. O od- pověď se obj. Jg. —
se oč kde. O více se
u pohana než u planého křesťana obejdeme. Jg. —
se s kým = obcovati, umgehen. Leg. Vz Obchoditi.