Obeslání, n
Obeslání, n., Vorladung, Beschickung. O. k nějakému shromáždění. Když se všickni na obeslání královské sešli. V. — O. ku právu, půhon Původ chce-li koho viniti, o-ni sobě na někoho od purkmistra vyžádej. Kol. 10. O. vychází, dává se, děje se. Faukn. Právní o. k odporu. 0. na svědky. D. O. vzíti na koho. V. Nedal se na o. najíti. Sych. O. na soud. Kom. O. na někoho sobě vyžádati. Pr. měst. Věci rozdílné více nežli jedny pod jedním obesláním neb jednou relací kdoby vedl, bude zdviženo. Pr. O. má býti patrné a světlé, tak aby ukázalo podstatu budoucí rozepře. Pr. — O., die Beschickung, die Aufforderung von Seite der Landrechtsbe- amten, dass Jemand, ohne vorausgegangene formelle Citation, vor Gericht erscheine. Vz více v Gl. 183.