Obětovati co
Obětovati co: mši, Dch., oběť. Ž. wit. 26. 7., 46. 14. — komu. O. prospěchy je- dnotlivců prospěchům celku. Mus. 1880. 529. O. Bohu oběti. Št. Kn. š. 138. O-li sú Bohu bohóm (bohů). Ž. kl. — kde Vól tvój buď o-ván před tebú. Hus I. 56. — co nač. Aby o-val kozu na oběť. Hus III. 74. O. mnoho na koho (vynakládati). Us Obětovavosť, i, f. = obětavosť. Koll. III. 49. Obětovavý = obětavý. Trok. 161., Loos