Obhájiti
Obhájiti, il, en, ení; obhajovati; ochrá- niti, zastávati, beschützen, vertheidigen, ver- fechten. — co, koho, čeho: svých pod- daných, Sokol, svých svobod, Kram., pravdy, nevinnosti. Jg. Chcú tě smrti o. Sš. P. 40. (Král)... ráčil jest práva obhajovati. Zř. F. I. B. XI, — koho, co, čeho čím (genit. obyčejnější, Brs. 114.). On ho svou pravicí obhajuje. Br. Pokoj o. Kom. Město váleč- ným ramenem o. Cyr. Mocí zbraně o. Kom. Táboru mečem o. Br. Tím svým bídným pachtováním chleba sotva obhájiti mohli. Kom. — koho před čím: před úklady ďá- belskými. Ojíř. Ty věci před nastávající sta- rostí obhajují. Reg. zdr. - koho čím proti komu. D. Bohactvím proti smrti se obh. Pr. man. — čeho pro co. My zajisté pro svou vlasť a pro naše životy toho obhajujíc bojovati budeme. Háj. — koho při čem. Někoho při něčem chrániti a obhajovati. Apol.