Obchod, u, obchodek
Obchod, u, obchodek, dku, m. O., z ob- choditi. O., chození okolo, otáčení-se, ob- cházka. Bibl. Der Umgang, Umlauf. O. krve (obíhání). L. Zemřeli sú na púšti pro přě- dlúhý o. cěsty (circuitus). BO. — O., obchá- zení od jednoho k druhému, Umgang, m. Roční o. statků (objíždka). L. — O., pro- cessí, der Umgang, die Procession. O. okolo kostela. O. pohřební. O. čili supplikace (u Ří- manův). L. Mají o. a mši zádušní za ty duše činiti. Chron. Igl. 33. (Gl. 183.). O. za mrtvé. 1522. — O., obcování, spolek, der Umgang, Verkehr, die Gesellschaft. O. míti s kým (obcovati). D., Har. — O., živnosť. Das Ge- werbe, Geschäft, die Verrichtung, Hanthie- rung, der Verkehr. Jg. Všeliký o. Dch. O. vésti. D. Jaký o. vede? Ros. Krádežem svůj o. vedeme (myši). Rad. zv. Spolčení v o-dích. Br. Hospodářství jest nejlepší o. Cyr.V tom vedu o. (tím se živím). Har. Jméno, vlasť i o. jsme zapsali. Har. Války za o. míti. Flav. O. má v měnění peněz. Jg. — O., kupčení, tržba. Geschäft, Gewerbsgeschäft, n , der Handel, die Handlung. Poněvadž ob- chod souvisí s obchoditi a obcházeti a tato slovesa s předložkou s pojíme (obcházeti s něčím), tedy je prý vazba obchod s ně- čím lepší vazby: obchod v něčem. Obchod s jedem, J. tr., s obilím, s barvami, s hed- vábím, se suknem, Dch., s obilím, D., s pa- pírem. Jg. O. s knihami, s věcmi uměleckými. Pr. Ale také vazba obchod v něčem je dobra dle anologií: V koních kupčiti a ob- chod vésti. V. V knihách kupčiti. V. Kup- čiti ve víně, ve stříbře, v železe, v suknech. Br. Handlovati v koních, knihách, V., ve dříví. D. Tedy i: O. v železe, D, v potra- vinách (Viktualienhandlung), v osadnickém zboží (Kolonialwaarenhandlung), ve vínech, v hračkách, v ovoci a plodinách (Obst- und Früchtenhandel), ve skle, Dch., v loketním zboží, v kožich (kožený), Us., ve zboží smí- šeném, J. tr., Nz., v obilí. Jg. Vede obchod v krátkém zboží (krade). Us. u Kunv. Msk. V tom vedu o. Har. V prodeji a koupi o. vésti. V. Obchod vésti v nějakém zboží. Dl. 1746. Méně obyčejné jest dle Brs. 114.: o. vésti něčím o. kožemi, vz Obchoditi se. — O. kupecký, kramářský, prostředniční. Balb., Jg. O. zahraniční n. mezinárodní (velko- kupec, kupec, obstaravatel), vnitrozemský, pobřežný, zámořský, mezizemní (Zwischen- handel), činný, trpný, podomovní, S. N., vý- vozný, průvozný (Durchfuhr-H.), Nz., od- sylatelský (Speditions-H.), po zemi, po moři, stolový (Stand-H.), svobodný, J. tr., živý (jistý, výnosný), Šp., kněhkupecký (vz Kněh- kupec), podludný (Schleich-). O. přívozní, peněžnický, obstaravatelský (Kommissions-), vlastní, malý, drobný, ochablý, volný, pe- něžní, s listinami úvěrnými, ve zboží různém, poloviční, přespolní, zahraniční, s cizími ze- měmi, clo cizozemska, domácí, hlavní, ve velkém, podomní, v droždí, dovážecí (Import-). O. od domu k domu, dodávací (Lieferungs-), na podíl, solní, zasylatelský, směnný(Tausch-), směneční, ve směnkách, se směnkami, ve zboží materialném, ve zboží kuchyňském, kořenném. Šp. O. pivní, Biergeschäft, niťař- ský, Zwirnhandel. Dch. O. vésti, J. tr., V., míti v něčem. Šp. Dáti, pustiti se v ob- chody; vyzvati k o-du. Nz. Svoboda, stav o-du; ministerium tržby a o-du; o. vésti způsobem směnečním; o. po domích provo- zovati. J. tr. Všeliké živnosti a obchody váznou. J. tr. O-dem peníze obrátiti. Nz. Živo, mrtvo v obchodech; o. kaziti; něco z o-du vzíti. Šp. O. vyříditi, obstarati, zří- diti; o-dy za hotové peníze; o. z ruky do ruky; tíseň v obchodech; o. vedoucí; správa, správce o-du; zkušenosť v o-du. Sp. O. stojí, lépe: vázne; o. postupuje, lépe: se zmáhá; o. jde, lépe: kvete. Vst. Všechen o. je za- ražen; obchody se mu daří; obchod klesá. Dch. O. tržební. O. městský, städtisches Handelsgeschäft. Václ. III., Pr. 1861. 26. O. neprospívá, jde na zkázu, jde zpět; zákon o o-du; uvázati se v o.; poměr, řízení, ztráta, znalec o-du; úrok z o-du. O. vzdělati (em- porheben). Er. Obchodem něco od sebe dáti. Er. Vzdal jsem se všeho o-du s tímto domem (přestal jsem s ním kupčiti). Bs. Má svůj vlastní o. a krám. Lom. Po domích o. vésti. D. Kdožby se škodou o. vedl? Kom. Jeho o. není hrubě valný. D. O o-du vůbec vz KP. I. 70., S. N. V. 952. O o-du v Čechách, vz S. N. II. str. 315. B. VI., Tk. II. 390.-414. O dějepise obchodu v Čechách vz S. N. II. 315. C. Vz Spojba, der Verkehr. — O., ob- cházení, zacházení, der Umweg, Umgang. Šel s nimi v ?. lesy i horami, aby ze zadu napadl na silného vraha. Mus. — O. zadní, koneční střevo, der After, Afterdarm, Mast- darm. O. vyšlý. Byl. — O., zaměstnání, Be- schäftigung. Vlastní ženský o. jest s pře- divem od lnu aneb vlny zacházeti. V. abc. 55. Císařové takovému o-du (šití, přádlu atd.) dcerky své dali vyučovati. Ib. 56.