Obchoditi
Obchoditi, il, zen, ení, obcházeti, el, ení; vz také Obejíti. — O., choditi okolo čeho, umgehen; obchod vésti, hanthieren, Gewerbe treiben, handeln; něco chozením otříti, abnützen; ostarati, besorgen. — co. Řeka horu obchodí. Háj. O. pohřeb, L.; boty, šaty. Jg. Obchodí mne to = baví. Šm. Řeka obchodí všecku mouřenínskú zemi. BO. — koho. Slabota mne obchodila. Na mor. Zlinsku. Brt. — co proč: zdi pro vy- šetření míst slabých o. L. — se s čím. Kdo se s mečem rád obchodí, ten od meče často schodí. D. Ktož sě s krotkostí obchodí (spo- kojí). Alx. 1116. Kdo se s moudrostí obchodí. Cat. Chudou se stravou obchodím se (spo- kojím se). Rad. zv. Kdo se vnitř s nená- vistí obchodí a milosť zevnitř ukazuje. Mudr. Sv. Martin nechtě se již déle s světem o. Pass. 984. Kterak se mnú lstivě obchodí. Pass. 793. — se čím: loupežem se o. Zříz. marg. mor. Kterou komu přirození živnosť uložilo, tou se obchoď, netáhna se výše. Mudr. O. se žebráním. Chč. 448. Zlý neví, čím se dobrý obchodí. Č. 35 O se čáry. Výb. I. 275. Čím se obchodíš, že žádného nedo- statku nemáš? GR. Co já činím V čím se obchodím, že své mladosti, krásy a mladých let bez úrody stavím? BN. — v čem. Ob- chodili sú v húněch, v kožiech. ZN. —- se po čem. Věrně se po švej práci obchodí. GR. — s adv. Ty se hubeně obchodíš. Zk. 296.