Obchodník
Obchodník, a, m. V. O., který se nále- žitostmi prokázal, ob. prokázalý, osvědčený. Er. O. ve víně nebo: s vínem? Nejlépe: vinař. O. v železe nebo: se železem? Nejlépe: že- lezník. O. v mouce nebo: s moukou? Nej- lépe: krupař, moukař. O. ve skle = sklenář. Dejme tedy slovo učiněné z pojmenování věci koncovkou: -ař, -ář nebo -ník. Vz tyto přípony. Ostatně vz Obchod (s něčím, v ně- čem). Pečlivosť pořádného obchodníka. HGB. Vz Kupec, Rb. str. 269. Stran přísloví vz Hříva.