Obida
Obida, y, f. Gf. List. filolog. XI. 337 , Opida (dod.). Die Schmach. Ssk., bv. ruk. An. 216. V Z. wit. mrzkosť. Položili sú mě v o-du sobě. Ž. kl. 87. 9. Vobida, op- probrium. Rozk. 83. Byl-li který apoštol s ním, ješto tu o-du činili Nad ním. Sv. ruk 169.