Obilí
Obilí, í, n. (obilé, zastr.; obílí, obílé, V.; na mor. Zlínsku posud obilé, ale v městech tamtéž obilí. Brt.), obilíčko, a, n. — O., trávy mající v klasu mnoho zrn moučnatých. Vz Schd. II. 263. Das Getreide. O.: pšenice, žito (rež, ječmen, oves, proso, pohanka. Kom., V.,Pt. O. ozimné (ozim), jarní (jařina), Jg., ja- rina (jař), rýže, kukuřice, polská manna, špalda (tří-, jednozrná, fouska, anglická), ječmen (dvou-, šestiřadý), obecný, plevel. Šp. Které mnoho sype: plenné, pliné, plinné; za mokra svezené: hniličky (navezl si hni- liček); snětivé, muškovité, nemlácené. Sp. Obilné mušky o. vyhryzají. Kom. Setí, kaz (koukol), D., V., hlídač obilí. Sp. O. po úhoru; řad, hrsť, kýše sekaného obilí: pokos, pokosek; požatého obilí: pokladky. Sp. Obilí pěkně, špatně, hubeně stojí, Jg., chytá pražmu (dostává zrní). D. O. se urodilo, neurodilo, leží v řadech. Jg. Plouhati se v obili. Jg. Aby od koukole o. udušeno nebylo, pletí potřebí jest. Kom. O. sklízeti, Br., hromáž- diti, svážeti, mlátiti, vymláceti, klepati, vy- klepávati, V., na vůz naložiti; domů dová- žeti (svážeti), voziti; do perny skládati n. vrstviti (metati, odmítati, pohazovati, Da., Hý.). D. O. dobře sype n. korcuje; o. na kýších n. v hrstech; o. se vlní, se klátí, lehá, dozrává (dochází; obilí dojde. Us. Brt.), sloupkovati (dostává klas); o. do stohu dá- vati; o. kliditi; o. bujně roste, kyne. Šp. O. prodati ještě zelené, das Getreide auf dem Halm verkaufen. O. vrstviti = odmítati. Us. na Mor. Hý. Hojnější vždy obilí na sousední roli. Č. Vz Dvůr, Kráva, Nahodí-li se mezi zralým obilím při žetí ještě klásky kvetoucí, to znamená hlad. Kda. O o. a nemocech jeho vz KP. III. 244., 249. — O., v dalším smyslu též: hrách, čočka atd. Již má všecko o. doma. O. luštinaté. Reš. — O., v užším smyslu = vymlácená zrna. O. suté, das Schüttgetreide, Korn., Reš., osepní na zrně, D., těžké, (pšenice, žito, ječmen), V., měkké (oves), tvrdé n. zimní (jako ječmen, hrách, vika). Jg. Ob. říčicí cíditi, Kom., prohazovati. D. O. půjde nahoru, dolů šp. m. přiskočí, při- platí, spadne atd., vz následující. O. v trhu přiskakuje, V., připlácí, D., Ros., na obilí přiráží, Jg., obilí (s obilí) spadá. Zlob. Při- skakuje cenám ob. Sp. Přiskočí-li obilí neb uskočí čtyři groše (1503.) Er. Než sejde-li obilí neb přiskočí méně čtyř grošův. (?503.) Er. O. na trhu skupovati (1G50.). Er. Na o. mnoho přitahovati (1650.). Er. O. vzrostlo (stojíc na stojatě, ležíc na hrstech. Da.). Us. Ob. draho. V. Obchod v obilí, Jg., J. tr., s obilím. O. strojiti (ve mlýně, nakropo- vati), mlíti, šrotovati. Jg. Zápověď vyvážení obilí. J. tr. O. k setí. Šp. Cena o., lichva v obilí. J. tr. O. přední n. předek, zadní n. zadek n. zadnina n. zaděnek n. pozadek; nevýmelné (které málo mouky v sobě má); námelné, z něhož se mnoho mouky namele; vypadalé: strolky, sdrolky, výtrol; nesporé, námelné, špatné n. špatina. Šp. Zdvíž, setí, zásoba, cena obilí; sklad na o.; o. přemítati, přehazovati, na čisto vymlátiti, váti, vyváti, vyvíti; o. opálati, na opálce přehazovati, aby se z něho prach a plevy vyfoukaly (Mřk.); o. na draho chovati (čekati, až bude dražší); o. v slámě;ocet z o. Šp. Kdo pole pluží, obilí draží. Sp. Pustí-li mužský žen- skou po předku přes lávku, přidraží obilí. Kda. Obilé, kteréž ssuté (ausgedroschen) k svému pokrmu chovala, O. z D. Vz více v S. N. — O. pomocné, das Getreide, welches als pomoc d. h. als Abgabe, Steuer abgelie- fert wurde. Tak že nám i našim potomkuom rži deset mtuov etc. kromě pomocného obilí tak řečeného nad první starodávní platy vy- dávati mají. Priv. Tov. f. 101. — O. a po- travy, vz Rb. str. 269. — O. na mor. Zlinsku také = zboží. Brt.