Obilný
Obilný, obilný, co k obilí náleží, Getreide-, Frucht-. O. bohyně (Ceres), pléva, lopata, truhla, kupec, žid, trh, lichva, lichevník, míra, V., zrno, Har., vidle, Kom., snop, Solf., úroda, semeno, Háj., písař, Mus., zásoba, stoh. Jg. Pomoc (daň) o-ná i peněžitá. Skl. 744. Ze v dobrém a obilném kraji sedí a dědiny s poplužím veliké mají. Skl. 706. — O., hojný, mnohý, reichlich, häufig. Naplněna jest duše naše rúhání obilných. Hod. sv. Máří. — O. růže, chrpa, modrák, Jg., cen- taurea, Kornblume, f. — O. myš, skřeček, Kom., V., circetus, Hamster, m. — O. moucha n. muška n. červ, curculio, Kornwurm. V. Mušky o-né obilí vyhryzají. Kom. Obilovina, y, f., látka klíčením obili se zplozující. Čas. techn. I. 57. Obin, u, obinek, nku, m., die Binde. Obinadlo, a, n., obinadélko, obinátko; za- vazadlo, die Binde. Ránu obinadlem obvá- zati. Ras. O. vlněné anglické 6—15 loket dlouhé, lněné, k pouštění, hedvábné. Vz Nástroj k pouštění žilou. Cn. — O., omluva, die Beschönigung. Ctib. Obinouti, nul, ut, ntí; obinovati = oba- liti, einwickeln, einhüllen. — o co. Mohl by se o prst ob. D. — co okolo čeho. Obinul by (jinde: obvinul by) ho okolo prstu. D. — koho, co čím (kde): koho plénkami. D. Obinuv své nohy lýky. Dal. .12. Vzemše tělo, obinuchu je prostěradly, jakož obyčej jest židóm hřiesti sě (sepelire). ZN. Zavazadlem ruku od vrchu prstóv ob. Sal. Nohu obina- dlem od kolena až do kýty a tresla o. Sal. 0. koho pláštěm. BO. Rámě zlámal jsem a tedť nenie obinuto ani ovázáno rúchami a v pleny obinuto a v prostěradla. — co v co. Obinu tělo v příkrov čistý. ZN. — se čeho m. obminouti se čeho, čeho ujíti, vyhnouti se, ausweichen, entkommen. C. Chtěli bychom vždy rozkoší a všeho se obinúti, což jest s prací. St. Nelze se o. světla. St. Obinušt, a, m., obinuští, n., obalení (zastr.), Umhüllung. Aqu. Odpověď dáti, mluviti bez o-šta (bez obalu). Ctib. Obinúti = obinouti. Obinutí, n., vz Obinouti. Die Umwicklung. Sal. Obinutý, umwickelt, Sal. — v čem. Ten v králově krzně obinut meč jmieše. Dal. 141. Vz Obinouti. Obírání, n., das Abnehmen, Abklauben. O. kosti, stromu, husy. Jg. — ()., loupení, die Beraubung, Plünderung. Jsou stráž k obí- rání lidu. Har. — O., volení, Erwählung, f. O. pomocníka, přátel, králův. — O., zachá- zení, Behandlung. O. své s něčím míti. Kom., Let., Ras. Obírati, vz Obrati. Obírka, y, f., jméno lesa u Lipníka na Mor. Km. — O., obírání. Obiti, obiji, il, it; ití; obíjeti, el, en, ení = bíti okolo, um-, beschlagen; zbíti, abprügeln; dolů bíti, strhovati, abschlagen. Jg. — co. O. dům, aby vedlejší neshořel (střechu mu strhnouti). Háj. Ořechy o. Vítr listy obíjí. Jg. O. ječmen, zámek. Bednář obíjí káď, kadečku, bečku atd. — opatřuje obruči, be- schlagen. Us. Hý. — co komu: hubu. L. — koho: psa (otlouci). D. — co čím: vůz kožemi, Jg., truhlu plechem. Ros. O. střechu olovem. Har. I. 153. Něco kolmi, obručemi o. Us. — co s čeho: ovoce se stromu, Rk., šindele se střechy. Háj. — se čeho (varo- vati se, vyhýbati se). Opatrná rozšafnosť všeho sě obíjie. což by překažno bylo. Št. N. kř. 201. Vz Obíjeti. Obití, n., das Beschlagen. O. prkny, kolím, Us., stěn damaškem, papírem L. — O., sbití, das Abschlagen, Abdecken. Ob. domu (když hoří). Jg. Obitý; obit, a, o, beschlagen. — čím: kolím, Troj.; střecha šindelem obitá (pobitá). — Dům obitý (když střecha strž- ena). Jg.