Obinouti
Obinouti = obvinouti. Bž. 47., Sv. ruk. SR. 394., B. 336. ř. 2., 4.; 337. ř 16. — se čím. Král obinul sě jest pytlem. Pror. Isa. 37. 1. —več. Tělo v prostěradlo obinuvše. Krist. 103. b. (Josef) obinu je (tělo) v čisté plátno. Koř. Mat. 27. 59. — se čeho. Aby se mohl nebezpečenstvie o. Zjev. sv. Brig. Žádaje se o. smrti. St. Kn. š. 271. Bóh jest kakás upřiemnosť a nelze se jí i jednomu o. Št.