Oblačiti
Oblačiti, il, en, ení; zamračiti, umwölken. -- se. Oblací se (mračí se), es wölkt sich. Kázal, by sie liud oblačil (oblékl, uchystal k tažení, sich ankleiden, die Rüstung anle- gen). St, skl. — se v co: v odění. St. skl. V rúcho sě obláčili. BO. Vz Obláčeti. Jg., Výb. I.