Oblak
Oblak, u, m., pl.: oblaky, ův, oblakové, m., nebo: oblaka, gt. oblak (dle: Slovo. Do oblak), u.; ve východ. a již. Čech. má v pl. jen: oblaka. Jir. V Bolesl. oblako, a, n. Obláček, čku, m. O. místo: ?bvl?k?, v před l po před- ložce ob, ztrativší ?, vypadlo; od vleku = táhnu. Schl. O. je tvar sražených a zkapal- něných par vodních ve vzduchu. S. N. Die Wolke. Z vody vystupuje pára, tato houstne ve vzduchu a dělá se z ní oblak, blízko země mhla. Z o-ku kape (teče po krůpějích) déšť a padá lijavec (slota). Pt. Oblaky husté: mraky n. mračna. Tl. Oblak veliký, malý, tmavý (mrak), peřitý (Feder-Wolke), svalitý (boulitý. kupa, kupa vrstevná nebo kuposloha, Hauf-). Jednotlivé kupy: boule, svalky, báby; hrady (starke Gewitter-, Ilagel-, gethünnte Hauf-); řásokupa, ovčička, beránek (federige Hauf-), oblak táhlý, sloha, lavice (Schicht-), řásosíoha, chmura (federige Schicht-), mračno, tuča (Regen-); průtrž oblakův. Nz. Oblaky co do podoby: řasa (bělavým kadeřím n. pe- rutím podobná), kupa (plynoucím kopcům podobná), sloha (dlouhé vrstvy rovnoběžné). Spojením dostaneme: řasokupa, řasosloha, kuposloha. O-ky deštivé: tuče, a jsou-li elek- tričné: mračna. Co do barvy: červánky. O. denní, noční. Beránky n. berušky (klesnou-li vysoké řasy níže, obloha podobá se bela- vému mramoru, na němž se kříží modré žíly). S. N. O. táhne. Us. Páry vodnaté ustavičně vzhůru se nesou, z těch ssedlých dělá se oblak. Kom. Kdy oblekú nebesa oblaky, ukáže se duha v oblaciech. BO. 0-kem za- kryti, V., potáhnouti. D. O-ků zvučení a obrážení. V. O. spadl. Vrat. O-kem nebesa se zamračila. Br. Vítr nese, žene o-ky. O. jde. Pod o-ky ( = až do nebe). Pod o-ky někoho pochvalami vynášeti. Jg. Z o-ku = z nebe. Jakby z o-ku nám spadl. L. Kdo větrů šetří, nebude síti, a kdo oblaků, ne- bude žíti. Č. Přišel jako Bůh s oblak (vz Neočekávaný). Lb. Z malého o-ku velký déšť. Pk. Obláček louky miláček, rosička trávy matička. Hrš. Oblakóv sa lapať (hnáti se za jakoukoliv pomocí). Mt. S. Jak je oblak samý beránek (jeřabatý), urodí se pohanka. Kda. — O., hromada něčeho oblaku podobná, množství, Haufe, m., Schaar, f. Svědků oblak máme. Mp. Prorokův oblak veliký. Br. O. prachu. Us. Odkazuje na ve- liký o. svědků. Sš. Ob. 175. — O., oblak oka, obvlak, obláčka = nemoc oční, der Staar; zakaleními oka obláčku podobná a zraku vadící. O. zelený, černý, šedivý n. zákal. Jg., Šm. — O., skvrna v drahém kameni. Vys. — Oblaka, jm. polí u Drahonic na Mor. Km.