Obléhati
Obléhati, oblíkati, oblehati; oblehnouti, nul, ut, utí; obléci (oblehu, zastr.), oblehl, žen, žení, sich um etwas her legen; belagern, um- lagern. — koho, co : město. Kom. Za mnoho dní město oblehal. Flav. Cesty o. Flav. O. město na pět neděl pořád. V. Připravují se přijíti a obléci tvrzi. BO. O. ženskou = ob- covati s ní, beschlafen. Jg. — co komu. Veliké břemeno oblehlo mu srdce. Jg. — kde. Když oblehal okolo města. Ben. Jud. Ptactvo v lesích oblehá (obývá, hält sich auf). L. Jelen na trávníku oblehl (ležel). L. — co čím. O. město velikým vojskem, ve- likým počtem děl. Oblehnú tě nepřietelé va- lem (circumdant vallo). ZN. — co s čím. Oblehli jsú město s rozličnými dobyvadly. Br.