Oblesknouti
Oblesknouti, sknul a skl, ut, utí; oble- skovati, beblitzen, bestrahlen, beleuchten. Jg. — koho. Tu mne neobyčejné světlo oblesklo Kom. Obleskl ho, hat ihn photographirt. Us. v Praze. — A jasnosť boží n. sláva Hospo- dinova obleskla je (pastýře). Sš. L. 34. Jako když svíce tebe obleská. Sš. L. 11G. — co čím. Slunce oblesknulo papršlky svými ví- tězný oblouk. Sych. — Kom. Obleskovati se paprsky ctnosti. Pal. — se (od čeho), widerstrahlen. Aby v něm (v Petrovi) po- vaha toho důstojenství zračitě se obleskala. Sš. L. G7. Obraz od zrcadla se obleskl. Kom. Vz Oblesknutý.