Obleviti
Obleviti, il, eni; oblevovati = upustiti, nachlassen; popustiti, mildern, nachlassen, lindern, abspannen. V. — abs. Zimnice, zima oblevila. Jg. Vítr oblevovati počal. Pref. Oblevilo (nastala obleva). Us. Brt. Milý ho- spodine, rač již obleviti. Pass. 935. — co: tetivu (popustiti). Leg. Ten prach bolení hlavy oblevuje. Byl. — v čem: v nábož- nosti, Kom., ve své povinnosti, v dobrém, Br., v činění ctnosti, Jel., v modlitbách, Plác., v práci. Ros., Šm. — při čem: při své po- vinnosti. Br. Nedopustil jim obleviti při díle. Plác. — s inft. Nad dáním svým ruku držeti oblevoval. V. — proč: pro bázeň o. St. skl. — co jak. Ocet s šátkem na čelo přiložený s velikým prospěchem zastaralé hlavy bo- lení oblevuje. Lk.