Obličej
Obličej. O původu vz List. fil. 1882. 207., 210. — Ž. wit. 10. 8. a j. (Cf. ib. 236.). O. má tyto krajiny: krajinu oční, regio ocularis (obsahuje víčka s brvami a a za nimi zenici), 2. nosovou, r. nasalis, 3. ústní, r. oralis, 4. bradovou, r. mentalis, 5 lícní, r. malaris. Stff. Vz Enc. paed. I 269.—270. Pokojný o. míti. Alx. V. Neb pod dobrým oblicejem tají se žádosť smilné nečistoty. Št. Kn. š. 77. O. jest člověka zrádce. Bz., Hkš , Sb uč. — O. brouků. Kk. Br. 4.