Obloupiti
Obloupiti, oblup, pil, en, ení; obloupati, ohlupovati = kůru svléci, abschälen; obrati, berauben.— co, koho: kůži (stáhnouti). Orb. p., Šm. Obloupil ho touš. Prov., Jg. — co s čeho: kůru se dřeva, Br., šupiny s ryby. D. Kóru (se dřeva) mistrně oblúpí. BO. Jir. — co, koho z čeho. Jablko z kůry o. K. Poh. II. 182. Někoho z peněz o., Žer. Záp. II. 105., z poctivosti. Anth. II. 354. Ze všech cností oblúpena. GR. O. pannu ze cti panenské, V., z pokladu, Troj., sebe z roz- umu, ze všeho statku, V., ze slávy. Br. Ob- loupilo mne neštěstí ze všeho. Jel. Chrám z bohactví. Plác. — koho čeho. Obloupila mne slávy mé. V.; Zk. Krásy své se ohlu- puje. Troj. 356. Spasitel ďábla všie moci oblúpil. Výb. I. 367.