Oblud
Oblud, u, m., obluda, y, f., obluzení, klam, omyl, Irrthum, m., Täuschung. Nedržte sě v tom obluda. St. skl. O. smyslu, zraku, sluchu. Lk. O-dú oklamáni srny, vanitate seducti. BO. — O., obyč. obluda, noční příšera, strašidlo, vidění, Gespenst, Unbild, Ungethüm, Nachtgesicht, Phantom, Hirnge- spinst, n.. Erscheinung, f., Poltergeist, m. V., ZN. Ten oheň jako obluda zmizel. Pass. 967. Dříve času budu o. (před časem umru). Vz více v Mus. 1863. 6. Jir. Ukázala se mu o. a jemu řekla, aby ji pochoval. Štlc. Obluda noční, zázračná. V. Dříve času o-da ze mně bude. Tkadl. O. pekelná (čert). Troj. Dušeť jest vietr a kněz o.; Dobří a šlechetní kněžie nejsúť obluda, Št. N. kř. 180., 181 — Kat. 2111., 2114., 3485. — Oblud, a, m., obluda = šelma, lat. bestia. D. — O., a, m., bloud, blázen. Kat. 1345. — O., u, m., aberratio. Očitý dů- vod ročního běhu země poskytuje o. světla Bradleyem vyskoumaný. Smet. Astr. 35. — Obluda. Nestrachuji se oblud, totižto jam. dolův a míst příkrých. Potv. drak. apok. 16.