Obluditi
Obluditi (nyní: oblouditi), il, zen, eni; obluzovati = bludem zmámiti, oklamati, pod- voditi, betrügen, täuschen, Jg., Ros., Kat. 1700., 2148., Pass. 248 , 572. — koho. Liška obludí túr jarohlavý. Rkk. 22. Obraznosť nás obluzuje. Marek, Bs. Sami sebe obluzujem (klameme). M. Mnohé jsem oblúdila. Pass. 894. — na čem. Tak-liby na všem smysle ženská moc je obludila. Kat. 2147. — kým. Adam obluzen zlým duchem. M. Sami sebou obluzujeme a pravdy v nás není. Rkp., Bs., Pass. 615. — se čím. Nejeden se tím obludí. St. skl. — Vz Obluzený.