Obměkčiti
Obměkčiti, il, en, ení; obměkčovati, změk- čiti, erweichen, weich machen: oblehčiti, mil- dern, erleichtern; lítosť, milosrdnosť zbuditi, tišiti, mitleidig machen, erweichen. V., Jg. Hněv jejich počal se obměkčovati. BN. Hrušky zacpávají, fíky obměkčují. Kom. — co. Olej obměkčuje strnulé údy. Byl. To lékařství život obměkčuje. V. — co komu: srdce (pohnouti jím). Jg. — koho čím : prosbami, dary. Us. Těmi pak slovy potrestáni jich obměkčoval. Br. — se, sich erweichen, weich werden. Obměkčuje se srdce jeho. Jg. — koho, se čím. Tímto kořením zástava žen se obměkčuje. Byl. O. sobě někoho řečí. Bart. I. 21. '— koho k čemu. Bart. II. 19. Vz Měkčiti.