Obmeškání, n
Obmeškání, n., zanedbání, das Versäum- niss. Úřad svú vinú (čím mu byla strana povinna) ztratil skrze své o.; A tak s tím jíti, aby o. nebo nedbání žádného v tom nebylo. O. z D. O. v službách božích. Pulk. Úroky pro o. Rk. Osvědčujeť také řečník, ačby v při stalo se skrze něho které o. neb poblúzení, aby prvotní osoba mohla při svú napraviti skrze jiného řečníka. CJB. 49. — O., zdržení, překážka, Hinderniss, Verzöge- rung. V., Háj. — O., dlení, das Säumen, Zögern. V.