Obmeškati
Obmeškati, obmeškávati = přehlédnouti, verabsäumen, vernachlässigen; zdržeti, auf- halten; dlíti, prodlévati, säumen, zögern. — co, koho. Václ. XXXII. Dobré svého pána; církevní služebnosť o. Plk. Budeš-li jinde orati, musíš svůj grunt obmeškati. Lom. Praví se, že se nemá říkati: o. něco, nýbrž ,se s ne- čím;´ ovšem, ale ve smyslu: dlíti prodlévati; ve smyslu pak: přehlédnouti pojí se s akkus. nebo genitivem. — čeho (=přehlédnouti): příležitosti. Kom. O. původu v něčem. Zříz. — J. tr. — koho, se čím, s čím. Cokoli k do- brému jeho býti zná, tím ho ani v nejmen- ším neobmešká. Kom. Protož neobmeškal (neprodlel) Hospodin s tím zlým, ale uvedl je na nás. Br. Loď se protivnými větry obmeškala. Jg. Bůh tě pomocí svou neob- mešká. Rvač. Řečník, obmešká-li koho ne- stáním svým, sám z toho práv bude. Pr. Neobmeškal jich žádnou radou a naučením. Kom. — se, koho v čem (proti čemu). Pakli bych se v čem jako člověk obmeškal. V. Nemálo se v tom obmeškal (zdržel). Har. V čem jsem se kdy proti tobě obmeškal. Tkadl. Světská múdrosť mnohé zavodí a ob- meškává u věčném dobrém. Št. N. kř. 256. Nebude obmeškán v otplatě. BO. Obmešká-li řečník koho v čem, o to k němu hledíno buď. Kol. 20. — na čem: Lakomíc a na modlitbách obmeškávajíc. Ctib. A skrze to koruna česká na službě rytířův a panoší, Ty (králi) na svém panství, obec duchovních i světských na cti i na zboží, chudí i sirotci na svém dědictví obmeškáni jsou. O. z D. Na cestě koho o. V. — k čemu: ke škodě něčí. 1532. Pr. — co, koho při čem. Žeby při tom něco obmeškala. V. Některé lidi při poznávání pravdy obmeškává žádosť odporů. V. Ženu při porodu dítěte o. Lk. — s inft. Tudy jsme se přijíti k tobě obmeškali. Rad. zv. Neobmeškáš obětovati. Br. Pakli by toho učiniti a na čas výš uložený zlata a stříbra platiti obmeškával. Nar. o h. a k., Pr. I. 92.