ObmyslitiObmysliti, obmysli n. obmysl, il, šlen, šlení;
obmýšleti, el, en, ení;
obmyšlovati, obmýšlívati. — O. = myšlením najíti, vymy- sliti, ersinnen, erdenken; obmýšleti, sinnen, überdenken, im Schilde führen, beabsichtigen, bedacht sein; předvídati, vorsehen; ostarati, starati se, pečovati, für etwas sorgen, ver- sorgen, versehen, bedacht sein, Vorsehung treffen. V., Jg. —
abs. Člověk myslí, pán Bůh obmyslí. Prov., Jg. —
co : vojnu, D., lékařství (lék), V., jiný způsob. Kom. Vím, co obmýšlí. D. Šlechetný obmýšlí šlechetné věci. Br. Slávu něčí, Kom., novoty
, Mach., své zdraví, Reš., dobré národu svého. Br
. Neuměl o. budúciech příhod (praevidere). BO. —
co jak: s pilností. Jel. —
co při čem. Při tom nic jiného neobmýšlí. Solf. —
co komu. Ale oni zlé mi obmýšleli. Br. Bližnímu bezhrdlí obmýšleti. Rvač. Pokrm nám obmyslili a ostarali. Ler. Zlé nevinnému o. Kom. Někomu něco dobrého o. D
. — Br.
, J. tr. —
co v čem. An toliko obecné dobro v tom obmýšlel. Krab. V něčem svůj zisk o. Bart. 4. 25. Bůh jeho dobré v tom ob- myslil
. Br. V závěti obmyslil dům chudých štědrým odkazem. Ml. V pokušeních na ně přišlých ochranu jim obmyslil
. Br. —
co, koho čím (kdy): někoho něčím dobrým, někoho darem, D., odkazem, Ml., někoho něčím
po smrti. Th. Aby věrné své sluhy královstvím věčným obmyslil. Sš. L. 194. U mnicha v chýši, čím Bůh obmyslí. Č.336. Ruchem a koněm mě obmyslí. GR. Nahého rúchem, Št. Kn. šest. 251., někoho penězi. Půh. I. 177. — Pass. 522., J. tr. —
čeho, koho: obmysliž chudých. Ojíř. Abych šťast- ných prospěchův aneb očekávali aneb ob- mýšleli. V. —
Pozn. Z pravidla s akkus.: o. co
. Vz Ob (složené se slovesy). —
koho čím nad koho : nad jiné. J. tr. —-
co pod čím. Co pod těmi slovy obmýšlíš? Solf. —
co o kom. Co o králi vaše sekta obmýšlela. Zb. O. o někom úklad. Bart. 1. 16. —
co proti komu. Bart. 1. 32. Neobmýšlej nic zlého proti němu. D.