Obnažiti
Obnažiti, il, en, ení; obnažovati = od- kryti, odhaliti, do naha svléci, entblössen, entkleiden; jevným činiti, entblössen, bloss stellen, zeigen; oloupiti, berauben. — co, koho: ruku, nohu, hlavu, Us., ramena, prsy. Har. Kázal ji obnažiti. Pass. O. meč, zbraň (z pošvy vytáhnouti). V., O. z D. — koho z čeho (oloupiti): z důstojenství, z dobré pověsti. Br. Obnaže se ze všech tvorů (od- loučiti se, odděliti se od nich). Kom. Obnažie tě z tvého rúcha. BO. — co na koho: nůž, meč. Rkp. ústav. zem. — co komu (jevným učiniti). Zradu něčí světu o. Jg. Někomu své tajnosti o. Ctib. — co od čeho: maso od kosti. Lk. — koho, se čeho. Zk. Bylo vám bez čísla lépe se ctí a věrú zemřieti nežli cti a viery jsúc obnaženi, živu, by to mohlo býti, věčně zostati! Troj. Výb. II. 144. — se čím. Krajiny penězi se obnažují. Auct. 1620. — se k čemu; k obmytí. BO.