Obnésti
Obnésti, obnesu, nes, sl, sen, ení; obná- šeti el, en a ín, ?ní = okolo nésti, umfragen, umführen; obžalovati, očerniti, angeben, an- klagen; vynášeti, obsahovati, enthalten, be- tragen. Jg. — abs. Sočiti a obnášeti (žalovati) nadymačům a klevetníkům sluší. Kom. Stromy se letos obnesly (mají mnoho ovoce). Us. To dévče se obneslo (ztěhotnělo). Us. — co, koho: oči sem a tam obnášeti. Kom. Kávu o. Div. z ochot. Umřel, včera ho obnášeli (i. e. hro- mnicí). Us. Aby věděli, že mysl obvyšnou o. mají. Sš. L. 72. Číslo deset obnáší pomětu a vědmo dokonalosti Sš. L. 165. Prohýřili jedním pátkem, co roční pronájem obnáší. Sych. Obnášeti, na mor. Zlínsku obnášat, Brt., wem. betragen, sloveso nové, než lze ho dle Brs. 115. užívati; u starších kladlo se za ně: dělati, činiti (vynášeti). Cf. Co to všecko dělá ? Us. Jeden zlatý obnáší 100 kr. = má, platí. Poplatek obnáší = činí 100 zl. Ž. a Š., Šb. Moře na výš obnášelo pět loket; šířka toho obnášela pět sáhů; to obnáší pět zl. —- moře na výš bylo pět loket, šířka toho byla pět sáhů, to činí pět. zl. Bs. Povrch země obnáší = povrchu země jest atd. Počet pě- choty obnášel 1000 mužů = pěchoty bylo 1000 mužův atd. Cf. Bylo helmóv. Dlouhosť svatyně byla 20 loket. Br. Ohrada domu byla .. Háj. Aj, veliký vuoz bude tej rudy. Št. N. 189., 23. Klaďme tedy na místě obnášeti raději slovesa naznačená. — co po čem: oči po ocasaté kometě na obloze o. Sych. Sem tam oči po něčem obnášeti. Dl. Zboží po domech obnášeti. D. — se, koho čím: hromnicí, Us., holí (vypráskati mu), Us., klevetami (pomlou- vati), Rvač., zlou pověstí. J. tr. Ostatně slovy těmi obnáší se rada. Sš. L. 125. Neméně do- kládají, že veškeren základ svatého života po- káním se obnáší. Sš. Mr. 6. Všichni sousedé, aby v hromadu se sešli, právem rychtářským obnésti (= obeslati) se mají. Ms. — koho krom čeho. Nepřítomného krom očí a uší tajně ob- nésti. Ohláš. — kdy. Před Jiřím bratří od nepřátel hanebně obnešeni byvše apologii sepsali. Lom. — kde. Bratři před Vladisla- vem hanebně obnešeni byli. Prot. 62. Ale Jan obnášel také na sobě povahy kazatele po- kání. Sš. Mr. 7. Láska vůkol všeho tvorstva milostné se obnáší. Hlas. — za co. Takové vědro obnáší za velikou konev. Bož. Něm. IV. 44.