Obojek
Obojek, jku, m., místo obvojek, vz V. O., oboječek, čku, m., co se ovíjí okolo krku, oz- doba na hrdlo, zápona, Koller, m., Halsband, n., Halse, f. Dada, mu i obojek zlatý udělati. Cyr. — O., límec u šatů neb košile, der Kragen, Halskragen. Obojkové se škrobí škrobem. Kom. Za o. jej jě. Dal. 141. — V., Br. — O. psu na krk. V. Psí obojek s jehlami, V., s železnými bodci (obrožka). Šp. O. s drže- ním u vola nebo koně = řemen, který se připíná okolo krku volu a na který se na- vléká držení. Jg. — O., kruh železný na krk, das Halseisen. V. Dej nohy své v pouta její a do obojku jejího šíji svou. Br. Do o-ku někoho postaviti n. na pranýř. Har. V obojku loviti. Č. — O., der Koller, colubium, der Waffenrock. Gl. 184.