Obojetný
Obojetný. Co s obou stran jato býti může, oboruční, von zwei Seiten fassbar. O. nádoba, Kom., meč (obosečný), L., sekera. Bern. — O., tak i jinak vykládán býti mohoucí, zwei-
deutig. Obojetnými slovy přisahati. Písmo jest
zatemnělé a obojetné. Kom. Zvučky (hlásky)
o. Ros. O. řeč, odpověď. Nt. = O. člověk,
obostranný (bez příhany), oběma stranám na-
kloněný, beiderseitig, beiden Partheien ge-
neigt o. dienend, mit ihnen haltend. Zlob.,
L. — O. člověk (s příhanou), který s tím
i s oním drží, Achselträger, m. Kram., Us. — O., lstivý, schytralý, falsch, zweideutig. Ros. — O., dvojřečný, zwiesprachig. D. Běda srdci o-ému, ješto jde v zemi cestama dvěma. Št. Vz. Potutelný. — O. sloučenina, když prvků nelze poznati, neutral. Presl.