Obojživelník
Obojživelník, a, m., tvor obojživelní. O., živočich studenokrevný, páteřnatý, dýchající v mládí žabrami, v dospělém věku plícemi aneb spolu i žabrami. Vz S. N. Obojživelníci (amphibia, die Lurche) 1) bezocasí nebo žáby, anura, die Froschlurche: rosnička, ž. křeho- tavá n. skokan zelený, ropucha obecná n. zemská n. žába prašivá; 2) ocasatí n. mloci, die Molche: mlok zemní, čolok vodní, ma- carát jeskyní. Jhl. Vz více v S. N., Schd. II. 487., Frč. 307. a násl.; vz také Mlok, Žába.