Obránce
Obránce, obrance, e, m., der Vertheidiger, Beschützer, Schützer, Schirmer. Jg. Nepřítel vskočil do domu obráncemi neosazeného. Jel. On byl obráncem náboženství. V. Bóh jest jich o. BO. O. práva, posledního poří- zení, Brikc., jazyka, Berg., svobody, Jel., lidu, Mach., země, zemský (der Landstürm- ler. Csk.). Us. Zemští obráncové. Sych. O., právní přítel. Dobrý o. žádný nebyl, než nejvýmluvnější, nebo tak jest tíže brániti než žalovati, jako jest snáze rány dělati než hojiti. Pr.